Psychiatři loni předepsali pacientům téměř o 250 tisíc balení léků na duševní poruchy více, než v roce před pandemií. Počet pacientů, kteří vyhledali za uplynulé dva roky odbornou pomoc, stoupl zhruba o desetinu. Pandemie Slováků zemlela, mezi novými pacienty převažují ženy.
Vyplývá to ze statistik zdravotní pojišťovny Důvěra. Výpočet není konečný. Psychiatrická léčba je stigmatizovaná – po odborné pomoci se standardně ohlíží jen část pacientů. Mnozí se ke specialistovi nemuseli dostat pro opakující se omezení.
„Nedá se říci, že se dusený stav pacientů rapidně zhoršil. Dříve se chronifikoval, čili prohloubil, a přibyli noví pacienti,“ vysvětluje MUDr. Viliam Čičvák, primář psychiatrického oddělení Nemocnice Svět zdraví Trebišov. Jen Důvěra zaznamenala za dva roky o 42 tisíc návštěv psychiatrických ambulancí více než v roce 2019. Příčinou nárůstu je vyčerpání vnitřních sil při zvládání stresu z protipandemických opatření, zhoršení sociální situace i pozdní vyhledání pomoci odborníka.
Více žen, méně dětí
Častěji než muži řešili během pandemie osobní krize s odborníkem ženy. Zatímco v roce 2019 jsme zaznamenali 263 tisíc návštěv žen v ambulanci psychiatra, loni jich už bylo téměř 300 tisíc. Vysvětlení je jednoduché: emoční prožívání žen je intenzivnější a nemají takové zábrany sdílet své problémy jako muži.
Ubylo naopak dětských pacientů. Zatímco v roce 2019 jsme ve statistikách Důvěry evidovali 5.000 pacientů ve věku od 7 do 18 let, v obou pandemických letech jich bylo zhruba 4 tisíce. K poklesu mohlo podle Viléma Čičváka přispět distanční vyučování, jelikož škola je u dětí obvykle největším stresorem. \“Nároky na žáka byly značně sníženy, avšak pro rodiče distanční vyučování znamenalo vyšší zátěž,\“ upřesnil.
Změnila se i struktura nejčastějších onemocnění. Zatímco v roce 2019 a 2020 byl nejčastěji vykazovanou psychiatrickou diagnózou u pacientů Důvěry depresivní epizoda, loni to už byly úzkostné poruchy. I tato změna má podle lékaře logické vysvětlení. „Úzkost je strach z něčeho nedefinovaného. Poslední dva roky vnímám nárůst nejistoty – rychlé změny protipandemických opatření, které doprovázel chaos, mnoho negativních zpráv v médiích, lockdowny as nimi spojená sociální nejistota. Člověk se bojí o sebe, svoji rodinu, o budoucnost. Během covidu umírali také mladí produktivní lidé bez závažnějších onemocnění. Každý z nás se musel konfrontovat s nečekanou smrtí,“ konstatoval Viliam Čičvák.
Stres vyvrcholil loni
Situace se podle odborníka vystupňovala právě v roce 2021, kdy se už covid-19 šířil po světě druhým rokem. Kromě protipandemických opatření vyvolává stres i ztráta příbuzných, která postihla mnohé rodiny.
„V roce 2021 pozorujeme vyčerpání kompenzačních mechanismů zvládání stresorů i pacientů, kteří odkládali návštěvu psychiatrické ambulance kvůli obavám z covidu, čímž svůj zhoršený psychický stav nechali chronifikovat,“ zdůvodnil lékař. Připomíná, že chronické stavy jsou iv případě duševních chorob náročnější na léčbu. „Často je nutná kombinace léčiv posilující terapeutický efekt léků.“
„Duševní zdraví je úzce spojeno s fyzickým. Zdlouhavé léčení zdravotních problémů nejednou vyústí v mentální problémy. Může to však být i naopak: pokud pacient trpí psychicky, odrazí se to na jeho fyzickém zdraví. Netřeba se proto obávat a v případě potřeby navštívit odborníka,“ doporučuje Marian Faktor, ředitel úseku vztahů s poskytovateli zdravotní péče a člen představenstva zdravotní pojišťovny Důvěra.
Zdravotní pojišťovna Důvěra připomíná, že k návštěvě psychiatrické ambulance pacienti nepotřebují doporučení (výměnný lístek) od všeobecného lékaře nebo pediatra. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazena i konzultace u psychologa, v případě, že má smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
