Japonské zahrady se stávají velkým trendem. Pro jejich klidnou a oku lahodící atmosféru umí okamžitě zaujmout. Magazín Zahrádkář má přesný návod na to, jak si jednoduchými kroky můžete vytvořit svoji vlastní.
Cukijama
Tento styl japonské zahrady nese snad všechny prvky. Je to miniatura přírodní scenérie, ve které se objevuje tvarování terénu do různých uměle vytvořených vyvýšenin. Většinou jsou vytvořeny tak, aby se na tuto scenérii dalo dívat z jednoho místa.
Součástí zahrad cukijama jsou klenuté mosty, které se ve vodě odrážejí tak, aby vytvářely dokonalý kruh. V jezírkách nechybí japonské koi kapry, které jsou oblíbenou součástí i našich jezírek. Budovy v tomto stylu zahrad jsou vystavěny metodou geomantie. Cukijama zahrady sloužily k rekreaci, hry, taneční vystoupení či malování nebo čtení a psaní poezie.
Rostliny a stromy v cukijamu jsou umístěny tak, aby v každém ročním období představovaly krásu. Na jaře kvetoucí sakury (japonské třešně) či v období podzimu japonské javory s červenými listy nebo ginko se žlutými listy jsou až dechberoucí součástí. Z květin jsou to například kosatce a chyzantémy, které mají jasné květiny.
Čajová zahrada
Známá i pod názvy ča niwa nebo rodži je oproti zenové zahradě mnohem více zelenější. Její původní účel byl připravit lidi k čajovému obřadu, který je velmi významnou součástí japonské kultury. Postupem času se z čajové zahrady stal uzavřený prostor plný klidu a zároveň místo k sebereflexi a pro meditaci při čajovém obřadu.
Hlavními prvky čajové zahrady jsou vstupní brány. Nerovná cesta z kamenů vedoucí k čajovně představuje nerovnou cestu ke smyslu života a osvícení. Staré vojtěšky, často popraskané, představují zase plynutí času, který je nezastavitelný. V čajových zahradách je mnoho zeleně, ovšem jen ve formě malých keřů, bonsají či mechu. Květy by mohly představovat příliš velké rozptýlení a mohly by na sebe táhnout pozornost, proto se do čajových zahrad vůbec neumisťují. Součástí bývají i vodní prvky, před samotnou čajovnou je speciální kamenné umyvadlo pro rituální umytí rukou. Vstup do čajovny bývá většinou příliš nízký jako symbol pokory.
Jelikož v našich končinách čajové obřady nejsou až tak rozšířené, místo čajovny si ve vaší zahradě můžete vytvořit příjemné místo s posezením. Vychutnáte si tam kávu, šálek čaje či dobrou knihu.
Zenová zahrada
V Japonsku známá pod názvem karesansui. Jedná se o styl suché zahrady, která je tvořena z kamenů, velkých skal, písku či štěrku. Tyto hlavní prvky jsou někdy doplněny o mechové porosty či bonsaje. Hlavním účelem zenové zahrady je vytvoření místa určeného pro meditace. Zenová zahrada je jakási miniatura světa, kde bílý písek představuje vodu a moře, kameny představují souš a velké skály zase pohoří. Na malém kousku jsou tak všechny prvky a živly pohromadě, ale zároveň umísťovány tak přirozeně, jak to lze pozorovat i v přírodě.
Důraz je kladen na rovnováhu, jaká vychází z principu jin a jang. Zahrada by neměla působit rušivě, ale spíše harmonicky a jednotně. Důležité je poznamenat, že takový typ zahrad neobsahuje tolik květin a rostlin jako klasické zahrady. Jaké prvky tedy do zenové zahrady umístit?
Nejlepší pomůckou pro vytvoření zenové zahrady bude pochopení principu jin a jang. Jin představuje v buddhismu voda, země, temnota, pasivita, klid, chlad, liché číslo či ženskost. Jang je připisován obloze, slunci, světlu, ohni, větru a červené barvě. Když tyto protikladné prvky pospojujete, vznikne vám harmonická zenová zahrada. V tomto případě však platí pravidlo, kde méně je více, dvojnásob.
